Asi každý jsme se již setkali s produktem nebo službou, která neodpovídala našim potřebám, nebo se naše problémy snažila řešit nepříliš povedenými způsoby. Na vině v těchto případech může být absence design thinkingu - aneb toho, že vývojáři daného řešení nemysleli na uživatele, kteří budou produkt používat, a jejich potřeby.
Design Thinking je ideologie přístupu k problému zaměřená na uživatele. To k základní definici stačí, víc za tím nehledejte.
Pod pojmem design thinking se však skrývá i proces návrhu řešení a produktů, v tomto případě mobilní aplikace, které jsou maximálně orientované na zákazníka.
Většina produktů a řešení vycházejících z design thinkingu začíná dobře položenou otázku, jako například: „Jak bychom mohli lidem, objednávajícím si jídlo přes mobilní aplikaci, poskytnout větší jistotu, že objednávka dorazí včas a v pořádku?"
V design thinkingu je klíčové pochopit problémy uživatelů, lidí, zkrátka vaší cílové skupiny. Na tyto problémy potom hledat řešení a tato řešení následně aplikovat způsobem, který bude vaší cílové skupině maximálně vyhovovat (tady je opět důležité se do vaší cílové skupiny "vžít" a pochopit, jak se chovají).
Proces využití samotného design thinkingu je obvykle rozdělen do pěti základních kroků, které zpopularizovala designérská firma IDEO a Hasso Plattner Institute of Design na Stanfordově univerzitě (d.school).
Prvním krokem design thinkingu je pochopení problému, který budete chtít mobilní aplikací řešit. Tato fáze je klíčová. Již na samém začátku je důležité vžít se do uživatelů, kteří budou mobilní aplikaci používat. V tomto vám mohou výrazně pomoci metody jako jsou rozhovory, pozorování, persony, nebo průzkumy.
V této fázi je potřeba jasně definovat samotný problém pomocí informací, které jste získali ve fázi "empatie". Je možné, že způsobů pro inovaci a řešení problému objevíte více – v takovém případě je dobré začít s řešením, ve kterém vidíte největší přínos. Můžete se samozřejmě rozhodnout řešit i více problémů, záleží na vás.
Po tom, co jste porozuměli uživatelům a problém definovali, je na čase začít myslet kreativně, tedy 'outside the box', a vytvořit co nejvíce nápadů na řešení problému. V této fázi je dobré brainstormovat, vytvářet prototypy, koncepty, myšlenkové mapy nebo wireframy – zkrátka vyzkoušet různé techniky pro generování a vizualizaci nápadů. Podporujte odlišné myšlení a vyhněte se příliš brzkému posuzování nápadů.
Teď je načase vytvořit funkční prototypy mobilní aplikace nebo jednotlivých funkcí (pokud jste je nevytvořili v předchozí fázi) a experimentovat. U prototypů je důležité, aby co nejvíce odpovídaly tomu, co jste si definovali v předchozích fázích a svou podstatou a hlavními funkcemi reprezentovaly finální produkt. Mohou být jednoduché, ale musí být funkční.
S funkčním prototypem mobilní aplikace přichází na řadu důležitá část celého procesu – prototyp otestovat. Způsobů testování je mnoho, nejdůležitější je však otestovat, jak na produkt reagují uživatelé (vaše cílová skupina), jak dobře aplikace řeší daný problém a nakolik splňuje uživatelů. Zpětná vazba od uživatelů je v tomto případě klíčová.
Je možné, že během testování narazíte poznatky, které vás vrátí do předchozích kroků – to je v pořádku, je to součást design thinkingu.
Pokud byl váš test úspěšný a ukázalo se, že jste vyvinuli produkt, který spolehlivě řeší daný problém uživatelů a uspokojuje jejich potřeby, máte napůl vyhráno. Je však pravděpodobné, že test odhalí nedostatky nebo celkově špatné provedení daného řešení, a budete se muset vrátit o několik kroků zpátky. Design thinking totiž není lineární proces: je mnohdy komplikovaný a nevyzpytatelný a pro hluboké porozumění daného problému dává smysl mezi jednotlivými fázemi přeskakovat a proces iterovat.
Šichtovník je naše vlastní mobilní aplikace, která funguje jako kalendář směn. K nápadu na toto řešení jsme se dopracovali právě díky design thinkingu. Začalo to jednoduchou otázkou: "Jak mohou mít zaměstnanci intuitivní přehled o svých směnách?"
V době vývoje Šichtovníku již bylo na trhu množství aplikací, které fungovaly jako kalendář pracovních směn, měly však jedno společné – uživatel v nich musel ručně vyklikat nadcházející směny a cykly. Díky design thinkingu jsme odhalili, že tento proces byl pro mnoho uživatelů příliš složitý, a tak jsme se rozhodli přijít s vlastním řešením – mobilní aplikací Šichtovník. Namísto ručního zadávání směn a cyklů naše aplikace pracuje s vlastní databází směn, takže její nastavení je pro uživatele maximálně jednoduché a intuitivní. Stačí zadat jméno, vybrat firmu a směnu a je to.
Při vývoji jsme se soustředili na přístup zaměřený na uživatele, což nám pomohlo odhalit hlavní potřebu uživatelů aplikace – mít v mobilním telefonu jednoduché a intuitivní řešení pro přehled směn. Kromě toho byl design thinking inspirací pro začlenění dnes již velmi oblíbené funkce přidání směn přátel nebo rodinných příslušníků, což uživatelé oceňují zejména při plánování společných událostí.
Aplikace Šichtovník má k datu tohoto článku přes 200 tisíc stažení a hodnocení 95% založeném na více než 6 tisících uživatelských recenzích.
Pokud se chcete dozvědět o Šichtovníku víc, přečtěte si o něm článek, nebo case study
Věříme, že vám tento článek pomohl pochopit design thinking a přiblížil jeho možnosti využití při vývoji mobilních aplikací nebo dalších produktů. Nezapomeňte, že design thinking není lineární proces. Klidně můžete začít jen s jednou fázi procesu a postupně tak prozkoumávat a testovat užitečnost produktu před jeho finálním uvedením na trh. Nebojte se experimentovat a celý proces si přizpůsobit tak, aby odpovídal vašim potřebám.
Chcete implementovat design thinking do vývoje mobilních aplikací? Ve firmě iDevBand spojujeme designové myšlení s našimi dlouholetými zkušenostmi a vyvíjíme mobilní aplikace, které mají skutečný ohlas u uživatelů. Spojte se s námi a zjistěte, jak vám můžeme pomoci proměnit vaše nápady v úspěšnou mobilní aplikaci.